Jsi DoMa?

7. října 2013 v 7:01 | Sherlocková |  Moje povídky
- Ahoj Hugo, jdeš do knihovny? koukla se na něj Xaviera.
- Jasně aspoň vrátím tu detektivku.
Šli jsme parkem kde se to normálně hemží lidimi. Hmm.. to je divné pomyslela jsem si, ale nepřišlo mi to zásadní už jsem se těšila až si vypůjčím další díl Sherlocka. Došli jsem do knihovny. Dveře byli otevřené jako vždy a už jsem cítila tu vůni knih.
-Dobrý den. pozdravila jsem a nečekala na odpověď, rozběhla jsem se do regálu "DETEKTIVKY".
- Ale ne to neni možné asi si jí už někdo vypůjčil předemnou.
Zašla jsem k pultu a chtěla jsem se zeptat jsetli nemají někde ještě jednu, ale ta paní tam nebyla. Zazvonila jsem na zvonek který byl na pultu, ale nedostala jsem odpověď.
- Hugo?? až teď jsem si uvědomila, že tu se mnou není.
Rozběhla jsem se zpátky parkem, dostala jsem strašný strach. A znova v parku nikdo nebyl. Vybavovala jsem si, že ani v knhovně ne. Cítila jsem se jako když jsem v nějaké detektivce.
DiN DoNg, zvonila jsem na Hugův dům. Haf, Haf, Haf, slyšela jsem štěkat jejich psa. Tak jsem vylezla na jabloň seskočila na střechu a ze střechy vedl žebřík dolů přímo na zahradu.
-Ahoj Angeliko, pohladila jsem psa, nevíš kde je Hugo nebo všichni ostatní?
Věděla jsem že mi neodpoví, ale byla jsem v rozpacích.
Pak mě napadlo běžet za mím dědou je pořád doma, zbírá hodiny a je trochu blázen.
DiNg DoNg, nic.
- To není možné, snažila jsem se jen uklidnit, asi se mi to jen zdá.
Šla jsem k sobě domů vzala jsem si příčnou flétnu, vylezla na strom a začala hrát. Bylo takové ticho že se to rozléhalo až ke škole.
- Škola! zajásala jsem tam někdo určitě bude.
CRRR, zrovna zvonilo na konec školy pro deváťáky.
- Ahoj nevíš co se stalo?
Ale nikdo mě neposlouchal mezi nima jsme byla malá a nezajímavá.
Tak jsem šla dovnitř školy že se zeptám nějakého učitele. Černé chodby mě najednou děsili.
- Půjdu za školníkem.
Clap, Clap, Clap.
- Je někdo doma???
Obrátila jsem se že už půjdu, ale nemohla jsem v panice najít východ. Slyšela jsem že po chodbě někdo chodí, ale neviděla jsem ho protože na všech oknech bylo něco černého a bránilo to aby do školy proniklo světlo.
- Tady jsem, řekl cizí hlas.

 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Arisuuu Arisuuu | Web | 7. října 2013 v 12:39 | Reagovat

CHCEM DALSI DIEEEEEEEEL

2 sherlocková sherlocková | Web | 7. října 2013 v 14:50 | Reagovat

To neni na pokračování, je to povídka XD :)

3 myší královna myší královna | E-mail | Web | 15. října 2013 v 16:01 | Reagovat

Nic neměním na svém původním výroku, že bys měla pořádně něco načíst, než začneš psát. Jednak to nemá ani hlavu, ani patu, druhak to je celé blbě.

4 Eťa Eťa | Web | 15. října 2013 v 16:20 | Reagovat

[3]: čím???

5 myší královna myší královna | E-mail | Web | 15. října 2013 v 16:48 | Reagovat

[4]: To ani není povídka. Povídka je v próze a má přímou řeč. Tohle se podobá spíš špatnému dramatu. Srovnej si to s nějakou povídkou třeba na serveru Liter.cz, už od pohledu si všimneš, že je to špatně.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama